Nejčastější problémy týkající se nošení oční protézy

Nadměrná sekrece slz

Povrch protézy není tak hladký, jak by měl být, není tak vlhký a měkký pro víčka jako oko. Plast nebo sklo navíc není hydrofilní materiál a tak potřebuje vrstvu slz (která mimo jiné obsahuje i olej a hlen), která zajistí mokrý povrch protézy. Při nošení může protézka osychat díky nízké vlhkosti nebo klimatizaci, takže slzná žláza musí produkovat více slz pro lubrikaci této protézy. Někdy se stane, že jejich produkce je tak velká, že vám slzy tečou po tvářích. Někteří lidé nosící protézku mohou hlavně během suchých dnů používat užitečné oční kapky.

Svědění

Občas mohou víčka na vnitřní straně přiléhající na protézu svědit. Může to být způsobeno jednak alergiemi nebo jsou příčinou spíše proteiny, kumulující se na předním povrchu protézky. Při nošení je protézka pokryta bílkovinami pocházejícími z vrstvy slz. Tento povlak vyvolá na vnitřní straně horního víčka alergickou reakci, která často způsobí pocit svědění. Na tyto problémy jsou nejlepší oční kapky, kterých existuje na trhu mnoho a které zaručí určitou úlevu od svědění. Proto je dobré věnovat pravidelnou péči o čištění protézky.

Infekce

Z nečistot na rukách si můžeme do očního důlku zanést infekci. Ta se projevuje nažloutlým nebo nazelenalým sekretem, který na povrchu protézy osychá a způsobuje drhnutí víčka a následnou bolest. Infekci je nutné léčit antibiotiky ve formě kapek nebo mastí.

Dále zde uvedu ještě několik možných problémů, které se mohou vyskytnout po enukleaci.

Infekce uvnitř implantátu

Po vyjmutí oka je vám do tkáně vložen porézní orbitální implantát, který časem proroste tkání. Zajišťuje hybnost protézy a nepropadnutí okolí oka. Nejvíce obávanou komplikací po operaci je právě infekce uvnitř implantátu. Ten obsahuje četné propojené póry, které se během prvních 6-12 měsíců zaplní právě vaší tkání, která by teoreticky měla zamezit vzniku infekce. Avšak ještě dříve, než k tomuto dojde, může odhalení předního povrchu implantátu způsobit bakteriální znečištění a infekci implantátu. Ta je špatně rozpoznatelná a léčitelná. Známky infekce implantátu jsou: opakující se rezistivita vůči četným očním kapkám, mírná bolest implantátu (při doteku) a opakující se pyogenický granulom na povrchu implantátu. Obvykle musí být orbitální implantát odstraněn. Vyjmutí infikovaného implantátu vyžaduje celkovou anestesii a je traumatické pro oční důlek, protože tkáně očního důlku jsou do implantátu už částečně vrostlé. Po odstranění porézního orbitálního implantátu není dobré implantovat ihned jiný. Čeká se přinejmenším 6 měsíců, než se tkáň dostatečně zahojí. Během této doby je v orbitě (oční důlek) vsazena plastická neporézní koule, která udržuje její objem.

Vpadnutí protézy do nitra orbity

Kosmetický vzhled tváře pacienta po operaci může zhoršovat kromě mírně zúžené oční štěrbiny, poklesu horního víčka, prohloubené orbitopalpebrální rýhy také mírné vpadnutí oční protézy do nitra orbity. Pokud je tak pozorováno už po odeznění pooperačního edému, svědčí to o tom, že byl vybrán příliš malý orbitální implantát. Většinou však vzniká vpadnutí protézy až po určitém časovém odstupu, které je pravděpodobně zapříčiněno atrofií měkkých tkání orbity a gravitačním poklesem implantátu a protézy, které následně zhoršuje funkci levátoru (zvedače) horního víčka.