Vaše příběhy

Hello dear friend, I would like to offer placement of your link (or links) on different platforms of the internet such as: forums, blogs, comments and much more. . .

Increase your Visibility Boost Your Seo Rank - Get Organic Traffic From Google. Ranking in Google isn’t hard. All you need is a healthy number of backlinks from referring domains that have authority and trust in Google’s eyes.

This Backlinks Service Benefits:

1. Easily get Google rankings

2. Get a lot of traffic from Google

3. You can earn from the website in different ways

4. Increase Domain Authority (DA)

Quality guaranteed !

PRICE - 10$

WhatsApp: +1 (251) 840-379
Email: promotionyoursites@gmail.com

V 1982 jsem náslekem úzazu na levé oko oslepl.Bylo mně 33 let a přiznám se že jsem si i poplakal.Oko se mně zmenšilo a tak bylo rozhodnuté ho dát pryč a pak se dá protéza.Ale nestalo se, na radu doktorky jsem operaci odmítl. A mohu říct že jsem udělal dobře.
I když na oko nevidím nemám dodnes žádné potíže.a tak se mně vidění spravilo že se trefím nití do jehly a to mně chybělo tak 40 cm.Naštěstí na pravé oko vidím dobře a brýle nosím kvůli jeho ochraně. A už jsem si tak přivykl že nemám žádný problém o tom co se mně přihodilo s okem hovořit když se někdo zeptá.
To by tak bylo asi vše a všem stejně potrefeným přeji hodně sil a pozitivního myšlení tak jak paní Magda.

Ahoj všem,
dnes jsem úplně náhodou objevila tyto stránky. Vůbec jsem neměla tušení, že něco takového existuje a jsem za ně moc ráda.
Já jsem o oko přišla už jako novorozeně. Jak? V porodnici, při zánětu spojivek (který u novorozenců není nijak ojedinělý) mi zdravotní sestra kápla do oka něco, co neměla a to mi poničilo oko. Nejdřív se to snažili hodit na dětskou lékařku, která mne u porodu vyšetřovala. Když jí moje matka podepsala papír, že jsem ještě cca týden po porodu měla obě oči v pořádku, tak se snažili to hodit na mojí matku. Stalo se to v době hluboké totality a tehdy děti s matkami na pokojích nezůstávaly a vlastně jim matky ani oči neošetřovaly. Nakonec z toho je zpráva ve zdravotní kartě: zelený zákal a oční vředy....
(Pokud se chcete zeptat, jestli s tím tehdy rodiče něco dělali, tak nedělali....bylo to za komára a doktor nepotopí doktora. Jediná doktorka, která s tím chtěla něco dělat, tak jí zakázali lékařskou činnost....). Dnes, když jsem u nového lékaře, kde musíte hlásit vaše životní operace, tak se mi nechce (po zkušenostech z minula) vysvětlovat pravý důvod enukleace oka a tak prostě říkám: zelený zákal a oční vředy. A téměř každý lékař se podiví, jak mi týden po porodu mohli zjistit v oku zelený zákal a oční vředy..... Jednou jsem ležela na očním, protože jsem měla zánět ve zdravém oku a tam byla taková mladá lékařka. Byla snaživá. Opravdu se pídila a obvolávala zdravotní zařízení, aby zjistila, jak to opravdu bylo. Její závěr byla věta: Chudinko, vy jste si toho jako miminko s tím okem prožila opravdu hodně... Já nevím...nepamatuji se. Pamatuji si jen nějaké výjevy z nemocnic (protože jsem absolvovala několik operací od narození cca do 4 let)
Ale proč to sem píšu....žiji s protézkou odjakživa, takže nevím, jaké to je vidět oběma očima a nevím, jaké to je přijít najednou o oko. Já předpokládám, že i můj mozek se během vývoje tomu přizpůsobil, takže nemám nějaké větší problémy. Kromě užšího perimetru, kdy mám vedle sebe otevřené dvířka kuchyňské linky a při otočení se o ně praštím :-). Obrázky 3D asi nikdy prostorově neuvidím, ale maluji a kreslím docela obstojně, vyrábím ručně dekorace z korálků....
Největší problémy jsem pociťovala asi ve škole, kdy se mi některé "hodné" děti smály. Pak asi v pubertě si pamatuji, že jsem se taky nedokázala dívat do očí klukům, když se mi líbili. Nosila jsem dlouhé vlasy přes půlku obličeje....ale vlastně si zpětně uvědomuji, že to asi nebylo potřeba...zájem o mně docela byl...:-)))
A vlastně jsem neměla nikdy problém najít si partnera...
A dnes...nemám problém se dívat lidem do očí. Naopak, když vidím, že si mně někdo prohlíží, upřeně se na něj podívám a když mám dobrou náladu, tak se i zeptám, jestli něco nepotřebuje, nebo že se mu klidně ukážu zblízka...
A vlastně jsem si vzpomněla, že jako teaneger jsem si taky dělala legraci a vsázela jsem se s lidmi, kteří o tom nevěděli, že si klidně šáhnu na oční panenku bez jediného mrknutí, že se tužkou dotknu oka...
A při větě: hoď tam oko (pro neznalé tzn. podívej se tam) jsem říkala: Neříkej 2x, viš, že to není problém, ale pak bys mi ho musel najít...

Teď mám svoje děti. Pravda, musela jsem rodit císařem (kvůli velkému tlaku v očích, tak abych nepřišla o to zdravé). Povídám si s nimi o tom otevřeně, aby věděly, co se může stát, pokud budou neopatrné a také jako příklad, že každý může mít něco a není vůbec důvod se někomu posmívat.
A když jsem pro ně chodila do školky...na otevřené otázky jiných děti: Co to máš s okem? jsem otevřeně odpovídala: Nevidím na něj, protože když jsem byla malá, tak onemocnělo...
V ničem se neomezuji, řídím auto od svých 20 let, jako mladá jsem hrávala sportovně volejbal, plavala...
Ale věřím, že přijít o oko v dospělosti, s tím se člověk vyrovnává hůře.
A tak vám všm přeji hodně sil a pozitivního myšlení.

Narodila jsem se předčasně ve 29.tt s poporodní obrnou a zároveň přišla i levé oko. Od dětství nesu velmi špatně nejen DMO, ale čím jsem starší, tak i levostrannou nevidomost. Často mi totiž lidé vstupují do cesty a ještě se otočí, že jsem do nich vrazila s vražednými pohledy a připomínkami. Poslední dobou je to čím horší. Lidé pořád jen spěchají a nestačíte jim často ani nic vysvětlit. Už mockrát jsem prosila oční lékařku o oční náhradu ať si alespoň svého handicapu méně všímám a nejsem z toho tak nešťastná. Prý si mám akorát za své koupit kosmetickou oční čočku. Čočka mě vyjde na cca 6000 Kč včetně očního roztoku. Čočka se pořizuje na rok ( mně vydržela 6 m) a musí mi být udělaná zvláštní, protože klasická mi nedrží kvůli špatné rohovce. Moc si to poslední dobou beru, ale oční náhradu prý nutně nepotřebuju. V práci jakž takž vše zvládám, ale hlediska handicapu nedostávám nic na přesnost ... Lze to nějakým způsobem řešit? Myslím si, že nárok mám, ale oční lékařka se tím jen nechce zabývat... Už i přemýšlím o změně a navštívit nějakou specializovanou kliniku, kde by mě kvalitně informovali o možnostech. Děkuju za případné rady, které by mi pomohly. Zdraví Silvie

prosím není tu někdo kdo prodělal endokrinní orbitopatii ???

Zdravím všechny kdo nosí skleněnou protezku, chci se zeptat už asi dva měsíce mě trápí že se mi očko více hleni už 2x jsem byla na sterech a byli poslany na mikrobiologii a výsledky negativni. Vůbec nevim co se mi to děje :/ zažil jste to někdo nebo nevíte co dělám špatně? Už jsme celkem zoufalá. Děkuji

Ahoj všichni, už před měsícem jsem se dozvěděla že mám v oku nádor.Bohuzel dnes mi bylo zdelelno že se s tím už nedá nic dělat a že o oko přijdu je mi 25let. Mám s toho strach, jak vše půjde dál.P.doktora říkala že lidi s oční protezou fungují dal normálně, ale já se bojím že se lidé budou dívat. Všichni víme jaký lidé v dnešní době jsou :(

Ahoj, u mě se taky na nádor přišlo pozdě, jiná cesta nebyla. Hlavní je, že to, co tam je, bude brzy pryč (mně třeba říkali, že stačily dva, tři týdny navíc a nádor by prorostl dál do hlavy a to by byl mnohem větší průšvih, už jsem nechtěla nic zkoušet a čekat na zázrak, měla jsem tři úplně malé děti). Denně jsem mezi lidmi, konkrétně dětmi, učím na 1. stupni. Dělám si z toho srandu, když se děti kolem oka na něco zeptají, normálně jim odpovím ( a že to jsou pestré otázky :-). Oni se klidně bezprostředně postaví přímo přede mě a zkoumají, jaké oko mám falešné. Tak jim to prostě řeknu a oni to dál neřeší. Asi jde o zvyk, ať lidi prostě koukají, je mi to fuk. A to fakt netrpím jinak žádným přemrštěným sebevědomím. Hlavní je, že těm, co jsou pro mě důležití, je to taky úplně jedno. Věř, že tě kvůli tomu nikdo, kdo stojí za to, neopustí. A neboj, dneska už protézky vypadají moc dobře, moji třeba nepoznali ani v optice. Jen si lidi třeba myslí, že mám jedno oko línější, míň pohyblivý. Hlavně ať všechno dobře dopadne !

Děkuji za Vaši odpověď. Snad vše proběhne v pořádku a bude to co nejdřív za mnou.

Ahoj tak už mám po operaci, zatim vše probíhá v pohodě :) A co u vás jak se daří?

Lucko muj tata prisel o oko pri studovani oboru letecky mechanik pri praci na dilne. Bylo mu -nact a v te dobe rozhodne nebyly tak vymakane lekarske postupy jako dnes, takze ma klasickou vyndavaci sklenenou protezu.
Co rikal, tak ani na skole nikoho nenapadlo to nejak resit a kdyby to nerekl, tak vetsina okoli nepoznala ze protezu ma. Po revoluci pracoval v IT a jako pedagog (jezdili jsme spolu vic jak 10 let na kongresy a vystavy), ted pracuje i jako vychovatel na intru ve skole kde uci. Pres to ohromne mnozstvi cizich lidi se kteryma se potkal se nikde nesetkal s jakoukoliv negativni reakci a opravdu malo lidi si vubec vsimlo, ze ma jedno oko uplne nepohyblive. Dokonce ani ted, kdyz hlida smecku nekolika desitek pubertaku na strojarne, kde vazne neni vykvet spolecnosti, to nikdo neresi prestoze miva oko casto zahlenene vlivem opakovanych zanetu. Rozhodne hlavu vzhuru, vsechno bude v pohode a okoli to bude resit naprosto minimalne ;-)

Ahoj Lucko, asi to nebude příspěvek, který tě ohromí, ale ač jsem dvouoký, velice se mi líbí jednooké ženy, zejména, mají-li oko zalepené náplastí.
Tak jen, abys věděla, že se nemusíš stydět a že jsou lidé, kteří v tom, co jiní vidí jako hendijep, vidí přednost ;)
Máš instagram?

:D jsi se asi zbláznil ne

Nezláznil..
Ale je mi jasné, že buď tomu nikdo nevěří, nebo se člověku, svěří-li se s tímto vkusem, každý vysměje..
Vždycky jsem snil o jednooké partnerce ;)

Ahoj :)
Tedy bez šance se s tebou seznámit?

Ahoj,
jeste jsem sem nic nedavala, ale tobe odepisu, protoze je mi 21 a pred rokem jsem si tim taky prosla. Nador a ze prijdu o oko. Niceho se neboj, bud silna! Pro me bylo nejhorsi se s tim smirit, rikala jsem si co ty, ze na me lidi budou koukat apod. A tak jsem radsi chtela aby to ostatni predem vedeli, aby me pak nezkoumali. A ted, nekteri kdyby to nevedeli, ze protezku mam, tak by to ani nepoznali, muj pritel se me kolikrat i ptal ktery oko mam zdravy. Jen se s tim musis naucit fungovat a zvyknes si, casem. Nejtezsi je se s tim sama smirit. Je sice pravda, ze ted kdyz jdu treba po meste a nejaky kluk si me prohlidne, tak si myslim, ze na me kouka, protoze to vidi a pritom to je treba, ze se mu libim, ale ja to mam proste tak vsugerovany. Jde proste jenom o zvyk. Ale neboj se, zvladnes to. :) ja se to snazila brat vsechno s nadhledem, ze bude vsechno dobry, ze to zvladnu, ze jsou horsi veci, ze jsem mlada a naucim se s tim zit a jsem za to rada, ze jsem to tak brala, protoze to tak je. Je to rok, uteklo to silene a zvykla jsem si. Takze ty to zvladnes urcite taky! Kdybys cokoliv potrebovala, tak se ozvi, rada ti napisu.

Ahoj nemáš třeba email ze bych ti napsala tam :)? Moc se mi tu nechce rozepisovat. Děkuji

Jojo, napis. :)
Je to: blambula1@seznam.cz

Ma mila... Plne rozumim tvemu strachu... Prisla o oko po velmi krute nehode a bylo mi 21 let... Byla jsem fotomodelka a veskera budoucnost se mi tenkrat rozplynula... Netusim, co Ti rici, protoze pokud je strach, strach z posuzovani je dobre jej tzv. zpracovat... A zadna slova moc nepomohou, pokud jej clovek ma a veri mu... Ne chcili Te kinehsiva slova ukkidni, nicmene pak strach "zautoci" znova... Znam to... Podarilo se mi vsak strach prekonat... :). Podarilo se mi uverit, ze jsem krasna, zdrave sebevedoma mlada zena a ze tim "okem" nic nekonci... :). Dnes vedu zeny a s ledovym klidem si pred ne sednu a predavam jim, co je potrebne... :). Jestli se lide divaji a hodnoti muj vzhled, mne nezajima... :). Pisi Ti to, abys mela nadeji, ze jde zit kvalitne a ze jde byt krasnou a sebevedomou i s jednim okem... :). Pokud bys chtela podporit, muzes mi napsat na dpiskotek@centrum.cz. Tuto stranku jsem objevila az dnes... A email je pro mne v komunikaci jednodussi... :). Duveruji, ze je ti lepe... Peta.

Žádný strach a obava není na místě protézu mám šest let a vše v pohodě určitě tím život nekončí člověk se s tím nikdy nesmíří ,ale musí se s tím naučit žít.